West Highland White Teriér | ColorisNova
![]() Malé špinavé štěně, sem tam chlup, na které jsem koukala trochu jak na zjevení,netuše jak vůbec westík vypadá. Jak to dopadlo je celkem jasné. štěně mi olízlo nos a byla jsem ztracená. I když jsem měla již bohaté chovatelské zkušenosti z chovu ušlechtilých koček, kterému jsem se věnovala téměř deset let i jako poradkyně chovu a posuzovatelka, tohle bylo něco podstatně jiného. A protože začátečníci mívají štěstí, fenku westíka jsem uchovnila na první výstavě psů ve Vojanových sadech. Obě jsme se třásly v křoví, já westa v náručí, o nějaké úpravě ani zdání, ale nějakým zázrakem to dopadlo výborně. A protože jsem měla opět štěstí, z prvního vrhu jsem si nechala dvě fenky po otci Peppermint O'Donoghue. Z jednou z nich CH. Ann Coloris,možná ji ![]() Když se člověku něco daří, většinou to i baví. Bavilo mě to tak, že Westy chovám dodnes, se střídavými úspěchy i neúspěchy. V roce 1992 jsem z Irska dovezla psa CH. Nebco, který byl velice úspěšný na výstavách i v chovu a udělal mi spoustu radosti. Následoval opět dovozový pes CH. Lucky Star's A Magic Power, který byl také velice úspěšný, a kterého mám v chovu westů dodnes. Začala jsem chovat jako čistokrevná Pražačka. V rodinném domku se zahradou, kde měli psi docela slušnou probíhačku. Ale nějak jich začalo přibývat, zahrada se nějak začala zmenšovat a byt také. I sousedé začali zdravit méně přívětivě. A protože stokrát nic……,dopadlo to tak, že jsem se se svou smečkou ocitla na chalupě , na samotě hluboko v lesích pod Bezdězem. Žádní sousedé, žádné potíže a na probíhání celé polesí. Myslivci, hajní a ostatní lesáci celkem přívětiví, protože načesané, běloučké chlupáče nepovažovali za nebezpečné. A nějak se to vžilo, i když po šestnácti letech už moji psi nejsou obvykle běloučcí a nebývají moc často načesaní, ale zato velice šťastní a zahrada je samý dolík. Jsou to přece norníci. Ale nikdo to tady neví. |